Je pravdou, že cesta živých organismů na naší planetě nebyla zrovna jednoduchá. Musely se přizpůsobovat neustále se měnícím podmínkám, a tak není divu, že během historie došlo k několika velkým vymíráním, kdy během krátké doby vyhynula většina tehdejších druhů. Z nich je samozřejmě nejznámější vyhynutí dinosaurů, avšak není ani zdaleka jediné.
První taková událost se stala již v prvohorách, krátce poté, co se život velmi rychle rozvinul do mnoha druhů v období známém jako „kambrická exploze“. Hned o jedno období dál, v Permu, však většina tvorů vyhynula. Jak je to možné?
Příčinou byl, jakkoliv se nám to dnes může zdát zvláštní, kyslík. Vzhledem k jeho nízkému obsahu ve vzduchu jej tyto první organismy nepotřebovaly, a byl pro ně dokonce jedovatý. S nástupem fotosyntézy především v podobě řas se však jeho koncentrace v ovzduší a později i ve vodě začala prudce zvyšovat. To vedlo k tomu, že většina organismů se v podstatě otrávila. Ty, které přežily, se naučily naopak kyslík využívat, až se pro ně stal nezbytným, což platí dodnes.
Další vymírání pak přišlo na konci křídy, a bylo způsobeno pádem asteroidu. Prudký náraz, spojený s vyvržením velkého množství prachu do ovzduší, velmi rychle změnil klima na celé planetě. To vedlo k tomu, že velmi specializované organismy, mezi které se dinosauři bezpochyby řadili, nedokázali přežít. Pouze menší druhy se dokázaly přizpůsobit, a dnes je známe jako ptáky.
Poslední větší vymření pak nastalo v době ledové, ačkoliv nebylo zdaleka tak drastické jako ta předchozí dvě. Poměrně rychlé střídání dob ledových a meziledových způsobilo vyhynutí mnoha druhů, mezi nimiž se málem ocitli i lidé.
Co vše mají všechny tyto události společného? To, že se podmínky na naší planetě změnily rychleji, než se jim většina organismů dokázala přizpůsobit. A vzhledem k tomu, že něco takového se děje i dnes, v souvislosti s globálními změnami klimatu, je pravděpodobné, že nás čeká další podobná etapa. A to rozhodně není radostná vyhlídka.
